Dá se vyléčit nemocná společnost?

Snad jedině tím, že se bude skládat ze zdravých jedinců. Jedině ti mohou tvořit zdravou společnost. Fyzicky zdatnou, psychicky odolnou, vyrovnanou, harmonickou a spolupracující. Zkrátka lidskou.

S duchovním přesahem, vyšší úrovní kolektivního vědomí. Takoví lidé jsou ale společensky nebezpeční. Proč? Protože narušují naši pohodlnost, protože říkají a dělají něco, co většina nechce slyšet. A hlavně jsou nebezpeční vládnoucí vrstvě, vládnoucímu režimu (jakémukoliv).

Jsou to takoví ti blázni, co se chovají jinak a neberou ohledy na ostatní. Správně je, že neberou ohledy na to, co si o nich ostatní myslí, přitom všechny respektují, nebo aspoň tolerují. Přesto jsou zpravidla ostatními nenáviděni. Co zatím je?

Narušují přesvědčení ostatních, narušují jejich jednotu, nejdou s proudem davu. Jsou jiní, nebojí se, neposlouchají, pokud jim to nedává smysl. Věří více sobě (svému vnitřnímu kompasu) než autoritám.

Vrátím-li se k době covidové, každý, kdo neměl správně nasazenou roušku, či ji dokonce neměl vůbec, byl okamžitě sprostý podezřelý, který narušoval pohodlí i morálku poslušně zarouškovaných. Který by mohl způsobit, že by si z něj někteří lidé vzali příklad a roušky sundali.

Naneštěstí byli lidé zpracovaní strachem tak, že to nehrozilo a režim mohl zůstat v klidu. Byť nervozita byla, což bylo vidět na dehonestaci odvážných, kteří se stali veřejně známými.

Proč je většina společnosti nemocná? Protože odevzdala zodpovědnost za své zdraví a svůj život autoritám, vládcům, politikům, úředníkům, lékařům, vědcům. Protože to dělá dlouho, a protože si na to zvykla. A jak známo zvyk je železná košile. Protože vzít si prášek je pohodlnější než přijmout odpovědnost za své zdraví, dostat svůj život do rovnováhy, méně stresu, více pohybu, úprava jídelníčku ve prospěch zdravých, lokálních a sezónních potravin. Méně času u televize, počítače nebo s mobilem, více odpočinku a pobytu venku, v přírodě.

Posilování přirozené imunity cvičením, otužováním, dýcháním, meditací. Posilování své psychické odolnosti např. změnou přístupu k životu, více věnovat pozornost a energii činnostem, z nichž mám radost, neřešit to, co nemohu ovlivnit, postupně nalézt odvahu, vystoupit z komfortní zóny, být příkladem a propojovat se s podobně smýšlejícími lidmi. Takto nenápadně na sobě pracovat a posilovat sebe sama ve své fyzické kondici, psychické odolnosti a radosti ze života, z přítomného okamžiku.